Připojte se na Instagramu
Myšlenka na založení vysokoškolského učiliště v Liberci se poprvé objevila již více než sto let před vznikem samotné vysoké školy. Liberec se v průběhu 19. století proměnil z poddanského města s rozsáhlou cechovní soukenickou výrobou v jedno z významných průmyslových center habsburské monarchie. Zároveň se jako převážně německy mluvící město, tehdy známé pod názvem Reichenberg, stal také důležitým politickým centrem českých Němců.
Významné hospodářské i politické postavení si Liberec udržel také po rozpadu monarchie a vzniku Československé republiky. Právě tyto okolnosti stály v pozadí několika návrhů na přenesení německých vysokých škol do Liberce nebo na založení vysokoškolského ústavu přímo ve městě. Podobné návrhy se objevily v letech 1848, 1869, 1897, 1907, 1914 a 1919.
Založení vysoké školy v Liberci v roce 1953 bylo výsledkem širších společenských a hospodářských změn, které probíhaly v poválečném Československu i celé Evropě. Po skončení druhé světové války následovala rozsáhlá obnova hospodářství a průmyslu. Válečné období přitom částečně proměnilo i strukturu libereckého průmyslu, neboť řada podniků byla nucena vedle tradiční textilní a spotřební výroby přejít také na výrobu zbrojních součástek a dalších průmyslových komponentů.
Poválečné plány obnovy následně počítaly s výraznější proměnou hospodářské struktury Liberecka. Vycházely mimo jiné ze zkušeností s důsledky jednostranné orientace regionu na textilní průmysl, které se naplno projevily během hospodářské krize ve 30. letech. Významným zásahem do dalšího vývoje regionu byla také poválečná výměna obyvatelstva spojená s odsunem německého obyvatelstva a následnými majetkovými a hospodářskými změnami. Po roce 1948 komunistický režim dokončil zestátnění průmyslové výroby a prosazoval orientaci na těžký průmysl a strojírenství. Vedle tradiční textilní výroby a sklářství se tak na Liberecku začal výrazněji rozvíjet automobilový průmysl, výroba obráběcích strojů a textilní strojírenství.
S rozvojem průmyslu a ekonomiky rostla v poválečném Československu také potřeba kvalifikovaných odborníků. Do celostátních plánů rozvoje vysokého školství byly proto zahrnuty i severní Čechy a průmyslově významný Liberec se postupně stal jedním z uvažovaných center vysokoškolského vzdělávání.
Tehdejší krajské politické orgány spatřovaly v založení vysoké školy nejen prostředek hospodářského rozvoje, ale také možnost kulturního a politického posílení nově osídleného regionu. Významnou podporu projektu poskytl vlivný stranický funkcionář Václav Kopecký a návrh získal podporu také u tehdejšího ministra školství Ladislava Štolla. O záměru zřídit vysokou školu v Liberci hovořilo již vládní usnesení ze dne 27. února 1953.
První oficiální zmínka o zřízení vysoké školy v Liberci zazněla ve vystoupení Václava Kopeckého na krajské konferenci KSČ dne 21. března 1953. Zajištěním příprav byl pověřen absolvent brněnského technického učení prof. Josef Kožoušek, který v té době působil na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě. Za svého spolupracovníka si vybral tehdy mladého asistenta bratislavské techniky Ing. Vojtěcha Drába. Společně poprvé navštívili Liberec v květnu 1953.
Pro potřeby nové vysoké školy byla vybrána budova v Hálkově ulici č. 6, v níž tehdy sídlilo Gymnázium F. X. Šaldy. Přípravy proto nebyly jednoduché. Ředitel gymnázia Václav Pavlík mohl zpočátku uvolnit pouze jednu místnost v podkroví, protože až do srpna v budově probíhaly maturitní zkoušky. Úpravou objektu pro potřeby vysoké školy byl pověřen Ing. Dráb. Do začátku října se podařilo připravit dvě velké posluchárny, sedm menších učeben a potřebné kancelářské prostory. V dvoulůžkových mansardách v podkroví byli ubytováni také první vyučující. Právě zde vznikaly první plány a představy o dalším rozvoji nové školy.
Přijímací zkoušky pro první ročník se uskutečnily na Fakultě strojního inženýrství ČVUT v Praze. Přijatí studenti s bydlištěm severně od Labe následně obdrželi informaci, že své studium zahájí v nově vznikajícím vysokoškolském pracovišti v Liberci. Profesoru Kožouškovi se však podařilo prosadit, aby v Liberci nevznikla pouze pobočka či fakulta jiné vysoké školy, ale zcela samostatná Vysoká škola strojní.
Vysoká škola strojní v Liberci byla oficiálně zřízena výnosem Ministerstva školství č. j. 80 973 ze dne 3. září 1953 a její vznik byl následně potvrzen vládním usnesením č. 98 ze dne 27. listopadu 1953. Výuka však byla zahájena již 1. října 1953, kdy se v prostorách Severočeského muzea uskutečnilo také její slavnostní zahájení. Do prvního ročníku nastoupilo celkem 259 studentů, z toho pět žen.
Již od roku 1954 se v Liberci rozvíjela aktivní vědecká a výzkumná činnost v oblasti textilního průmyslu. Odborníky pro tento obor tehdy připravovaly vedle liberecké Vysoké školy strojní také strojní fakulty v Praze, Brně a Bratislavě. Významné postavení mělo zejména pracoviště v Brně, kde působila také textilní katedra. V souvislosti s postupnou orientací brněnské techniky na vojenské vzdělávání však pro další rozvoj textilního oboru přestával být dostatečný prostor. Současně rostla potřeba odborníků se specializovaným vysokoškolským vzděláním pro textilní a oděvní průmysl.
Odborné zázemí, které se postupně vytvořilo v Liberci, spolu s podporou tehdejšího Ministerstva spotřebního průmyslu přispěly k rozhodnutí zřídit zde samostatnou textilní fakultu. Vládním nařízením č. 120/1960 Sb. ze dne 5. září 1960 byla dosavadní vysoká škola rozdělena na dvě fakulty a zároveň přejmenována na Vysokou školu strojní a textilní v Liberci (VŠST).
Prvním děkanem Fakulty strojní se stal prof. Jiří Mayer, prvním děkanem Fakulty textilní pak prof. Simon. Zřízením Fakulty textilní získal Liberec v rámci Československa mimořádné postavení, neboť zde vzniklo specializované vysokoškolské pracoviště poskytující inženýrské vzdělání v textilních oborech. V následujících desetiletích zde studovalo také významné množství studentů a studentek ze Slovenska.
Dosavadní rektor prof. Josef Kožoušek následně odešel na ČVUT v Praze, kde se později stal rektorem. Druhým rektorem liberecké vysoké školy se v roce 1961 stal doc. Vojtěch Dráb.
Po listopadových událostech roku 1989 se československá společnost navrátila k demokratickým principům a zásadními změnami prošlo také vysoké školství. Na liberecké vysoké škole byla zrušena katedra marxismu-leninismu, vojenská katedra a další pracoviště spojená s předchozím společenským uspořádáním. Současně vznikaly nové katedry, organizační struktury a pracoviště odpovídající novému směřování školy. Na vysokou školu se vrátila řada odborníků, kteří ji museli v období normalizace opustit, a obnovovaly se také kontakty s akademiky a absolventy působícími v zahraničí.
Již na počátku 90. let sílily mezi pedagogy a studenty i mimo akademickou půdu požadavky na změnu koncepce a struktury školy a její postupnou proměnu ve vysokou školu univerzitního typu. Devadesátá léta se tak stala obdobím zásadní restrukturalizace a dynamického rozvoje. Vznikaly nové fakulty, rozšiřovalo se materiální a laboratorní zázemí, rozvíjel se univerzitní kampus a výrazně se prohlubovala domácí i mezinárodní spolupráce.
Rozvoj školy, rozšíření jejího odborného zaměření a kvalita uskutečňovaných studijních programů vyústily v přiznání univerzitního statutu. Zákonem č. 192/1994 Sb. ze dne 27. září 1994 byla Vysoká škola strojní a textilní v Liberci od 1. ledna 1995 přejmenována na Technickou univerzitu v Liberci.
Vysoká škola strojní, založená v roce 1953, položila základy vysokoškolského vzdělávání v Liberci a dnešní Fakulta strojní je přímou pokračovatelkou této tradice. Svým vědeckým a výzkumným zaměřením, nabídkou studijních programů, spoluprací s průmyslovou praxí a laboratorním zázemím dnes patří mezi významná technická vysokoškolská pracoviště v České republice.
Za více než sedmdesát let existence absolvovalo Fakultu strojní VŠS, VŠST a TUL více než 11 000 absolventů.
1953 - Fakulta strojní
1959 - Pedagogický institut (zrušen 1966)
1960 - Fakulta textilní
1990 - Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická (do roku 2008 Pedagogická fakulta)
1992 - Fakulta ekonomická (do roku 2009 Hospodářská fakulta)
1994 - Fakulta umění a architektury (do roku 1997 Fakulta architektury)
1995 - Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
2009 - Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace
2016 - Fakulta zdravotnických studií (od roku 2004 do roku 2016 Ústav zdravotnických studií)
Prameny:
Melanová Miloslava. Idea vysokoškolského vzdělávání v Liberci před rokem 1945. 50 let – Technická univerzita v Liberci 1953-2003. Liberec 2003.
Golka Petr, Vild Jaroslav. 50 let – Technická univerzita v Liberci 1953-2003, Liberec 2003.
Lukášová Iveta. Aktuální zdroje.
Tato webová stránka používá cookies
Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Informace o cookies.