V samotném městě Liberci se idea založení učiliště vysokoškolského typu poprvé objevila více než sto let před samotným vznikem školy. Liberec se v průběhu 19. století rozvinul z typu běžného poddanského města s rozsáhlou cechovní soukenickou výrobou v jedno z nejznámějších center v habsburské monarchii. Zároveň se jako město z velké části německé, známé tehdy více pod německým názvem Reichenberg, stalo významným centrem politickým snah českých Němců. Postavení významného střediska hospodářského i politického si město udrželo i po rozpadu monarchie a vzniku Československé republiky. Obě zmiňované okolnosti stály v pozadí několika návrhů na přenesení německých vysokých škol do Liberce nebo konstituování ústavu vysokoškolského typu v průběhu let 1848, 1869, 1897, 1907, 1914 a 1919.
Založení vysoké školy v Liberci v roce 1953 bylo výsledkem změn a vývoje v době poválečného budování Československa a celé Evropy. Po druhé světové válce probíhala, stejně jako v ostatní Evropě, usilovná rekonstrukce hospodářství. Válka částečně změnila skladbu libereckého průmyslu, mnoho továren se od tradiční textilní výroby a jiného spotřebního průmyslu muselo orientovat na výrobu zbrojních součástek a komponentů. Změnu struktury průmyslu Liberecka předpokládaly pak poválečné plány obnovy. Byly ovlivněny poznáním těžkých důsledků někdejší jednostranné orientace na textil v době hospodářské krize ve třicátých letech. Pronikavější zásahy do hospodářství na Liberecku byly umožněny také díky radikální výměně obyvatelstva. Poválečný odsun Němců změnil skladbu populace, vyvlastnění jejich majetku usnadnilo proces znárodňování a přímých zásahů státu. Komunistický režim po roce 1948 pak zestátnil veškerou průmyslovou výrobu. Zároveň prosazovat orientaci na těžký průmysl a strojírenství. Na Liberecku se vedle tradiční textilní výroby a sklářství začal rozvíjet automobilový průmysl, výroba obráběcích strojů a textilní strojírenství.
S rozvojem průmyslu a ekonomiky vzrůstala v poválečném Československu potřeba dalších kvalifikovaných pracovníků. V celostátním plánu rozvoje vysokého školství figurovaly také severní oblasti Čech. Průmyslový Liberec se stal centrem pozornosti. Tehdejší krajské komunistické orgány v Liberci spatřovaly v založení vysoké školy hospodářské, kulturní i politické posílení nově osídleného kraje. Důležitá byla také podpora vlivného stranického funkcionáře Václava Kopeckého. Návrh získal zároveň příznivce v tehdejším ministru školství Ladislavu Štollovi. O vzniku vysoké školy v Liberci hovořilo již vládní usnesení z 27. února 1953.
V Liberci zazněla první oficiální zmínka o zřízení vysoké školy ve vystoupení V. Kopeckého na krajské konferenci KSČ dne 21.3.1953. Zajištěním příprav byl pověřen absolvent brněnského technického učení prof. Josef Kožoušek, který v té době působil na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě. Profesor Kožoušek si pro Liberec jako spolupracovníky vybral svého tehdy mladého slovenského asistenta bratislavské techniky, Ing. Vojtěcha Drába. V květnu roku 1953 spolu poprvé navštívili Liberec. V budově v Hálkově ulici č. 6, ve které měla být škola umístěna, se v tehdejší době nacházelo gymnázium F. X. Šaldy. To vyvolávalo komplikace, ředitel gymnázia Václav Pavlík zpočátku uvolnil pouze jednu místnost v podkroví, protože na škole probíhaly až do srpna maturity. Přípravou budovy pro potřeby vysoké školy byl pověřen Ing. Dráb. Do počátku října se podařilo upravit dvě velké posluchárny a sedm menších učeben a kanceláře. V dvoulůžkových mansardách v podkroví byli ubytováni vyučující. Zde se hrál mariáš, ale také tvořily plány a nápady, jak novou instituci rozvíjet. Administrativní místnosti byly jednotně vybaveny nábytkem na zakázku.
Přijímací zkoušky pro první ročník liberecké školy se konaly na Strojní fakultě ČVUT v Praze. Přijatí studenti, kteří měli bydliště severně od Labe, obdrželi sdělení, že budou studovat na nově zřízené fakultě v Liberci. Profesoru Kožouškovi se však podařilo dosáhnout toho, že v Liberci vznikla zcela samostatná Vysoká škola strojní. Oficiálně byla zřízena na základě výnosu MŠ čj. 80 973 ze dne 3. září 1953 a její založení bylo pak potvrzeno vládním usnesením č. 98 ze dne 27. Listopadu 1953 zákona č. 58 Sb. Výuka však byla započata již 1. října, po slavnostním zahájení v prostorách Severočeského muzea téhož dne. Do prvního ročníku nastoupilo celkem 259 posluchačů, mezi nimi pět studentek.
Již od roku 1954 probíhala v Liberci aktivní vědecká a výzkumná práce v textilním oboru. Výchovu odborníků pro textilní průmysl kromě liberecké Vysoké školy strojní zajišťovaly také strojní fakulty v Praze, Brně i Bratislavě. Významné bylo zejména pracoviště v Brně, kde byla také textilní katedra. Když začala brněnská technika směřovat k přeměně ve školu vojenskou, nebyl zde pro textilní obor prostor. Přitom bylo zřejmé, že rozvoj textilního a oděvního průmyslu vyžaduje odborníky se specializovaným vzděláním.
Liberecké zázemí i podpora tehdejšího ministerstva spotřebního průmyslu v čele s ministryní Machačovou-Dostálovou přispěly k rozhodnutí zřídit v Liberci samostatnou textilní fakultu. Vládním nařízením č. 120/60 Sb. ze dne 5.9.1960 byla škola rozdělena na dvě fakulty. Název Vysoká škola strojní byl změněn na Vysoká škola strojní a textilní, ve zkratce VŠST. Prvním děkanem fakulty strojní se stal prof. Jiří Mayer, prvním děkanem fakulty textilní prof. Simon. Zřízením textilní fakulty se liberecká vysoká škola stala jediným specializovaným ústavem, který poskytoval inženýrské textilní vzdělání v celém Československu. V dalších desetiletích zde také studoval významný počet studentů a studentek ze Slovenska.
Dosavadní rektor Josef Kožoušek opustil Liberec a odešel na ČVUT do Prahy, kde se stal pak brzy rektorem. Druhým rektorem liberecké vysoké školy se stal v roce 1961 docent Vojtěch Dráb.
Po listopadových událostech v roce 1990 se naše společnost navrátila k humanitním ideálům a demokratickým principům. Na vysoké škole došlo také k řadě změn. Byla zrušena katedra marxismu-leninismu, vojenská katedra a další nadbytečná pracoviště, vznikaly nové organizační a administrativní struktury, nové katedry, administrativní struktura rektorátu ad. Na vysokou školu se vrátila řada odborníků vyhoštěných v době normalizace a spolupráci navázala řada těch, kteří odešli do emigrace. Již v roce 1990 se začaly objevovat hlasy pedagogů a studentů, ale i výzvy mimo půdu školy, volající po změně koncepce a struktury školy a ke směřování k vysoké škole univerzitního typu. Devadesátá léta byla obdobím naděje, restrukturalizace a rozvoje školy, vzniku nových fakult, stavebně-technického a územního rozvoje, navazováním vztahů a spolupráce.
Rozvoj školy a kvalita uskutečňovaných studijních programů vyústily k tomu, že vysoké škole strojní a textilní byl od 1. ledna 1995 zákonem č. 192/1994 Sb. ze dne 27. září 1994 přiznán statut a název Technická univerzita v Liberci.
Vysoká škola strojní položila základy pro rozvoj vysokého školství v Liberci. V současnosti se fakulta svým vědecko-výzkumným směřováním, nabídkou studijních programů a laboratorním zázemím řadí mezi významné a uznávané fakulty univerzitního typu.
Za dobu své existence absolvovalo Fakultu strojní VŠS-VŠST-TUL více než jedenáct tisíc absolventů.
1953 - Fakulta strojní
1959 - Pedagogický institut (zrušen 1966)
1960 - Fakulta textilní
1990 - Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická (do roku 2008 Pedagogická fakulta)
1992 - Fakulta ekonomická (do roku 2009 Hospodářská fakulta)
1994 - Fakulta umění a architektury (do roku 1997 Fakulta architektury)
1995 - Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
2009 - Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace
2016 - Fakulta zdravotnických studií (od roku 2004 do roku 2016 Ústav zdravotnických studií)
Prameny:
Melanová Miloslava. Idea vysokoškolského vzdělávání v Liberci před rokem 1945. 50 let – Technická univerzita v Liberci 1953-2003. Liberec 2003.
Golka Petr, Vild Jaroslav. 50 let – Technická univerzita v Liberci 1953-2003, Liberec 2003.
Lukášová Iveta. Aktuální zdroje.
Tato webová stránka používá cookies
Za účelem zkvalitnění našich služeb používáme na této stránce soubory cookies. Pro více informací přejděte na Informace o cookies.